Třetí trimestr

Jednou večer jsme takhle debatovali s manželem, když jsem chytla dalšího silného poslíčka. Tvrdnutí břicha a stahy v podbřišku jsem měla už od 35tt denodenně a už mne to docela vysilovalo. Plus malá nabírá na síle a její dobře mířené kopance mají někdy grády. Tohle je stále to nejlepší z těhotenství, bez debat. Poslíčci však nikoliv. Po jednom silném, naprosto zbytečně však, prosím manžela ať posune čas. Kam, ptá se. V okamžiku, kdy odpovídám, že na 1. prosince, se zaražím a jsem značně překvapená, že to tak skutečně nemyslím. Nemám, a nikdy nikdo nemá, představu, jak skutečně porod poběží a přesto se mi této zkušenosti nechce vzdávat. Těším se, jakmile nám ji přiloží na tělo a začne nám tato nová etapa života.

Třetí trimestr byl můj asi druhý nejoblíbenější trimestr (první byl naprostý klídek co se změn na těle týká a ustavičného růžového mráčku, který mi visel nad hlavou). Kolapsy ustály a malou jsem cítila každý den, celý den. Pořád vzpomínám, jak jsem poprvé chytla rukou to její přejíždění nožkou po mém břichu. Zbožňuju, jak cítím, jak mnohem více ožije, když je manžel doma. Jistě, že část toho má ze mně, jelikož i já jsem nadšená, když dojde domů. Ale když manžel začně hladit bříško, co ta tam vyvádí .. Baví mně chystat výbavičku a přemýšlet, jak se nám život změní a co všechno se bude dít. Občas je to i náročné a to přichází na řadu gruntování, jeden z příznaků syndromu hnízdění :)

Energie
Všimla jsem si, že to co se všeobecně říká o těhotenství je u mně často naopak. Třetí trimest tedy nebyl výjimkou. Jak malá ke konci trimestru klesla a já se mohla i normálně nadechnout, tak jsem měla konečně chuť se i více hýbat .. všeobecně i něco dělat. Stát v kuchyni a péct několik hodin bylo super (večer jsem padala na ústa a sotva držela oči .. pořád jsem jen člověk, těhotný člověk). Pokud dovolilo počasí, tak jsem se vydala na procházky a užívala si poslední dny jen pro sebe. Občas to na mně padlo a měla jsem všeho dost. Chtěla jsem být zalezlá v posteli, těžko se mně zvedalo a takové ty normální stavy při konci těhotenství. Všehovšudy jsem si však ty poslední týdny užívala.

Co je ta velká koule v dáli?
Myslím si (a i ostatní mi to říkají), že mi naskočilo hlavně bříško .. a to hodně. Za poslední měsíc těhotenství jsem i dvě kila shodila (*malé to neškodí, ta si vezme co potřebuje ze mně) a bříško je stále velké. Není to tím, že bych nejedla, ale je také pravda, že mi chuť k jídlu velmi velmi klesla. Mám nejvíce chuť na pomelo, oříšky a mrkve. 

Tak co? Tak nic!
Ke konci se začaly hromadit jak zprávy tak i telefonáty s krásnou otázkou "Tak co? Už?". Ano, ano nikdo to nemyslí zle, také se těší na malou, ale já to ke konci nedávala a už byla dost podrážděná (třeba když Vám v 8 ráno zazvoní telefon s touto nádhernou otázkou). Nakombinujte hormony, probdělou noc a co Vám výjde? Řeknu Vám, že jestli se nám poštěstí další dítě, asi oznámíme ostatním termín až měsíc po tom skutečném. 

Výbavička ✅ Sbaleno do porodnice ✅ Nekonečné čekání ✅
Jsem člověk, který ví, že nemůže vědět co ho vždy čeká, ale aspoň ví kdy ho to čeká a v tom nachází nějaké uklidnění (myslím tím takové ty větší milníky jako státnice, svatba, dovolená atd.). Jo jo, sundávám si své růžové brýle a čekám a čekám. Snažím se být aktivní a odvést svoje myšlenky jinam. Občas se to daří a občas je to horší a přemlouvám malou ať už příjde. Doporučuji mít hodně knížek, filmů či jiné zábavy.

Hurá do posledních dnů ..