O mně
Kdo jsem?
Jsem holka, co má ráda cestování, příjemně teplé podzimní počasí a pohodově strávený čas s manželem. Holka, co ráda organizuje, plánuje, píše a čte. Holka, co se zažere do nějaké tematiky a která si na začátku nadává, že se do něčeho vůbec pouštěla, vše “vzdává” a nakonec ji od toho těžko dostáváte. Holka, co chce být prostě a jednoduše šťastná.
Jak jsem se k blogování dostala?
Po dlouhé době zdravotních obtíží, špatných zkušenostech se zdravotnictvím apod., jsem začala hledat, jak si spíše pomoci sama. Přečetla jsem spoustu knih, brouzdala po internetu a pátrala. Tělo si řekne, co mu chybí, jen já jsem ho pořádně neposlouchala.
V lednu 2019 jsem si pak sedla ke svému novému bloku (to k novému roku přece patří) a po vzoru své oblíbené youtuberky jsem si rozřadila svoje cíle na tento rok do několika kategorií (životní styl, práce, zdraví a manželství). Do jedné z těchto kategorií jsem si napsala, že si chci dokumentovat svoji cestu. Cestu s hormonální nerovnováhou. Cestu k miminku. Cestu k sama sobě. Myšlenka blogu s tím přišla tak nějak spontánně.
Toho měsíce jsme už začali vážně debatovat o miminku. Plán byl naprosto jasný (dah). Měli jsme pár měsíců po svatbě a teď budeme hledat náš domeček (byteček - prostě cokoliv co nám padne do noty, do finančního plánu, co si prostě a jednoduše zamilujeme) a užívat si manželského života. Do nového roku jsem šla také s tím, že potřebuju změnit pozici v práci. Nebyla jsem tam spokojená a bylo mi jasné, že duševní pohoda je více než žádoucí. Hledala jsem v rámci firmy, až jsem našla pohodový team. Po náročném boji v průběhu března mi byl konečně schválen přesun. To jsem však netušila, že jsem byla už těhotná.
Jsem holka, co má ráda cestování, příjemně teplé podzimní počasí a pohodově strávený čas s manželem. Holka, co ráda organizuje, plánuje, píše a čte. Holka, co se zažere do nějaké tematiky a která si na začátku nadává, že se do něčeho vůbec pouštěla, vše “vzdává” a nakonec ji od toho těžko dostáváte. Holka, co chce být prostě a jednoduše šťastná.
Jak jsem se k blogování dostala?
Po dlouhé době zdravotních obtíží, špatných zkušenostech se zdravotnictvím apod., jsem začala hledat, jak si spíše pomoci sama. Přečetla jsem spoustu knih, brouzdala po internetu a pátrala. Tělo si řekne, co mu chybí, jen já jsem ho pořádně neposlouchala.
V lednu 2019 jsem si pak sedla ke svému novému bloku (to k novému roku přece patří) a po vzoru své oblíbené youtuberky jsem si rozřadila svoje cíle na tento rok do několika kategorií (životní styl, práce, zdraví a manželství). Do jedné z těchto kategorií jsem si napsala, že si chci dokumentovat svoji cestu. Cestu s hormonální nerovnováhou. Cestu k miminku. Cestu k sama sobě. Myšlenka blogu s tím přišla tak nějak spontánně.
Toho měsíce jsme už začali vážně debatovat o miminku. Plán byl naprosto jasný (dah). Měli jsme pár měsíců po svatbě a teď budeme hledat náš domeček (byteček - prostě cokoliv co nám padne do noty, do finančního plánu, co si prostě a jednoduše zamilujeme) a užívat si manželského života. Do nového roku jsem šla také s tím, že potřebuju změnit pozici v práci. Nebyla jsem tam spokojená a bylo mi jasné, že duševní pohoda je více než žádoucí. Hledala jsem v rámci firmy, až jsem našla pohodový team. Po náročném boji v průběhu března mi byl konečně schválen přesun. To jsem však netušila, že jsem byla už těhotná.
A upřímně bych neměnila ani za nic na světě.
Ráda si ze sebe dělám srandu, že si v hlavě žiju další život. Jakmile
jsem přišla na něco zajímavého, co mi zároveň pomohlo nebo viděla něco
nového, už jsem si v hlavě formovala, jak bych to sepsala, jak bych to
nafotila atd. Realita pak byla potom docela jiná (popis mé povahy na
začátku článku), někdy jsem se nechala odradit na delší dobu a pak se k
tomu vrátila s čistou hlavou. Moje cesta je tímhle dost delší, ale po
dlouhé době psaní “do šuplíku” (rozumějte na Google Drive), vím, že mně
to skutečně baví a chci dál pokračovat.
Komentáře
Okomentovat