Šátky a nosítka

 Tento článek není o porovnávání jednotlivých šátků či nosítek. Nejsem odborník a nezkusila jsem ani tolik různých značek, abych mohla nějak více hodnotit. 

Když jsem otěhotněla, měla jsem v jednom jasno. Budu nosit a jakmile porodím a příjdeme domů z porodnice, tak naběhnu do Matáty a nechám si pomoct s navázáním. No.. když jsme přišli domů z porodnice, tak jsem byla ráda, že jsem vyšla schody. A pak Matáta zavřela na Vánoce. 

Hned první den v novém roce co otevřeli, jsme stály u dveří a já doufala, že nám navázání pomůže na proplakané večery. Malá měla v tu dobu 6 týdnů.  

Chtěla jsem původně nosítko, protože přece uděláte jen cvak cvak a je to. Haha. Paní mi tam doporučily prvně šátek na takového mrňouse. Jak jsem ji navázala, tak se malá uklidnila a hned usnula. Obrečela jsem to, a je mi líto, že nemám tuto první fotku v šátku. Doma už to taková sranda nebyla. Asi cítila nervozitu, a vždycky navázání proplakala. Jednou jedinkrát, když nemohla usnout, tak jsem ji začala vázat a ještě než jsem to dokončila, tak spala. Jeden jediný okamžik. A pak přišlo očkování...

Večer byl hrozný. Nechtěla chytnout prso a jen plakala. Už zoufalá jsem uvázala a nejen, že se uklidnila, tak se i nakojila a usnula. A od té doby už byl klid. A jelikož bojkotovala kočár, tak jsme mohly konečně i chodit ven (poté co jsem pochopila, že chce kapuci). Když jsem hledala jak docílit toho, aby se malá nechala navázat v klidu, došla jsem k tomu, co jsem dělala už od dob, kdy byla v bříšku. A to byly písničky. Vytvořila jsem ji playlist klidných a rytmických písniček, a pokaždé když zazněla ta první (Ta o nás od Ewy Farne), malá se uklidnila a čekala na navázání. Byl to náš rituál.

Píšu tento úvod z důvodu, aby to třeba maminky nevzdávaly, když se hned nezadaří.

Naši nosící pomocníci 

Jakmile jsem půjčený šátek z Matáty vrátila (Vatanai) hledala jsem svůj vlastní. Skončila jsem nakonec prvně u elasťáku. Ten jsem kupovala, když měla malá asi 2 měsíce. Elasťák se doporučuje tak možná na novorozence, ale .. mně se s ním lépe utahovalo, tak jsem na něm trénovala. Plus teda neměla jsem klasický, nýbrž tzv. hybrid (Je Porte Mon Bebe), který je pevnější. Doporučuje se vázat s kapsou ven, ale tam jsem měla těžké chvíle s podsazením a tak jsem vázala s kapsou uvnitř. Dokud byla malá maličká, tak to šlo. Jakmile mně začaly pobolívat záda, sedla jsem k počítači a hledala klasický šátek. Dívala jsem se na složení, abychom se tolik nepotily, aby se dobře utahoval i mně jako začátečníkovi. Poté jsem si našla favority a nechala si poradit na Šátkomanii. Tu doporučuji všemi deseti. Paní majitelka je skvělá. Poradila mi nejen s výběrem, ale i s vázáním šátku a později i s nastavením nosítka. Po poradě jsem vybrala nakonec od značky Little Frog Peony Cube s 22% tencelem (přírodní materiál vyráběný z eukalyptového dřeva). Malá ho vzala za svý a sloužil nám perfektně několik měsíců.

 Občas jsem byla nesvá z toho jestli je malá správně navázaná. Měla období, kdy chtěla být stále u prsa, že jsem i vzdala nějaké "správné" kojení v šátku a měla jsem ji prostě uvázanou níže. Když usla tak měla z prsa i polštář a vypadala fakt spokojeně. A na to jsem se zaměřovala. Spokojenost. Jistě, ohlídat, že je zadeček níž než kolínka. Záda zakulacená. To je jasné. Jen i ta spokojenost je důležitá :)

Výhodou pro mně u klasického šátku je taková ta naprostá blízkost. Šátek je jak druhá kůže, miminko naprosto přitisknuté na tělo. 

Jak malá rostla, stávala se z ní naprostá keliška a tak jsem svoje řady rozšířila o ring sling. Tento božský vynález umožňuje nosit prcky i na boku. Výhra na všech stranách. Malá vidí a já mám možnost i něco udělat doma a zároveň si neodrovnat záda.

Okolo devátého měsíce malá začala vytahovat ruce ven a pro mně se stal klasický šátek peklo. Špatně se mi dotahoval a i malá se víc vrtěla nespokojeností. Ano, byl čas na nosítko.

 

 

Kdo by to byl řekl, že se z přesvědčení o tom, že budu jen nosítková dostanu do stavu, kdy se mi nechce opouštět šátek.

Opět jsem se tedy obrátila na Šátkomanii a společně jsme vybraly nosítko od BeLenka s možností křížení (krásné barevné nosítko Day Mandala). Oceňuji na tom to, že bederní pás je dost široký a tak mně nebolí tolik pánevní kost. Je to trošku um to pocvakat. Je potřeba prcka pořád držet než se zacvaknou obě spony na stranách. Nicméně se mi dobře nastavuje a jakmile si popruhy potáhnu, tak mně nic netahá a netlačí. Od prvotního šoku když mi nosítko došlo, jsem teď spokojená.

Momentálně tedy jedeme všechny tři varianty. U klasického šátku, jak malá těžkne, už mi úplně nevyhovuje úvaz s kapsou dovnitř (možná i proto, že malá má ruce ven a je nezmar a furt se nejak musí hýbat a poskakovat). Usedám tedy opět k počítači a zkouším nové úvazy. Pořád je to ale moje hvězda a sahám po něm prakticky denně na uspávání. Ring sling je už pouze na doma, když se chce nosit. Případně ho beru ven, když manžel chce vzít kočár a mně je jasné jak to dopadne. Ring sling je skladný a hlavně rychlý na úvaz. Nikde nic pak netahám po zemi při úvazování. A nosítko je pomocník na procházky. Moje BeLenka je fakt pohodlná a občas se to dá i vydržet, když si potřebuje dcerka provětrat ruce. Ani jednoho pomocníka bych se nevzdala.

 

 

A co vy a nošení? Měly to Vaše děti rády hned od začátku? Jaký je Váš nosící pomocník? Podělte se o zkušenosti.