Testování v těhotenství

20. října 2019
Tento článek mám hotový asi 2 týdny. Mám pravidlo neříkat (v tomto případě nepublikovat) něco ve špatné náladě (v naštvání apod.). Okolo těhotenské cukrovky je prý spousta "hysterie". Vyjádřením mého názoru neříkám, že je všechno špatně nebo naopak jak je to báječné. Mám však pocit, že by se mělo přistupovat (v tomto případě) k těhulím trošku individuálně. V mém konkrétním případě, kdyby se někdo zaměřil na kolapsové stavy už od toho 20tt, kdy začaly, celá situace by mohla být jiná. Pozdě bycha honiti. Tu je tedy moje zkušenost s oGTT (oral glucose tolerance test).

4. října 2019
Dnešní článek bude ve velmi pozitivní vlně, ehm.. Akorát jsem se vrátila s diabetologie, protože moje poslední hodnota na oGTT nebyla do 8,5 (měla jsem 8,85). A tím to bylo. Nikdo neřešil nic, a buch byla jsem diabetik. Na gynekologii ví, že mám kolapsové stavy a že i procházky mi dávají zabrat. Doporučení od doktora při kolapsových stavech je dát si něco sladkého. 

Test na hladinu cukru v těhotenství jsem chtěla vynechat. Na lačno a ještě několik hodin .. oh no no. Když jsem však držela žádanku v ruce a bylo mi pohrozeno, jak malé cukr může ublížit a jak by ji moje potenciální cukrovka ovlivnila do budoucna, změnila jsem názor. Těch strašáků pro nás obě bylo dost. Ještě, aby Vám řekli i něco povzbudivého, že jo.

Překvapivě hodnota byla vyšší a automaticky jsem byla odeslána na diabetologii. Na jednu stranu jsem si říkala, že třeba bude někoho zajímat proč je ta hodnota vyšší a poradí něco ze zkušeností, které už po té době mít musí. Další omyl. V průkazce mám napsané, že mám léčbu dietou. Ani jednou se mně však nikdo nezeptal, jak se vlastně stravuju.

Sama jsem se tedy pustila do debaty. Mám podle jejich "tabulek" větší spotřebu ovoce, ale jinak cukry nevyhledávám. Měla jsem ze začátku těhotenství víc chuť na sladké, občas jsem si kousek čokolády dala a občas si dám nějakou domácí buchtu, do které hlavně vím co se dává. Hlavní je, že mi cukr nedělá dobře (jak na žaludek, tak na intimní partie a močový měchýř) a tím i ta chuť na něj je nižší (naštěstí). Pokud si dám domácí ovesnou kaši, tak doslazuji ovocem nebo když už, tak čekankovým sirupem. Odpověď byla pouhé hmmm. Nicméně jsem dostala kopu brožurek, glukometr a cupitala domů.

Doma jsme s manželem sedli a hledali a četli. Prošli jsme náš jídelníček. Tušíme, že kámen úrazu je na pohybu. Snažíme se hýbat, jak to jde. Někdy to jde lépe a někdy prostě hůře. Naštěstí máme za sebou už i předporodní kurz, kde jsme spoustu věcí už také probrali a citím se trošku klidnější. I přesto, jakmile držím glukometr a píchám si prst, projede mnou nepříjemná vlna.

20. října 2019 
Mám už za sebou druhou kontrolu na diabetologii. Probíhala tak nějak podobně jako ta první. Doktor zmatený, prolítl "můj deníček zápichů" (4x denně jsem se musela měřit), dal razítko a "ještě by mně jednou rád viděl před porodem". Jakmile jsem se zeptala jak je možné, že během pár minut je takový obrovský rozdíl v hodnotách ze stejného prstu, už ani sestřička nebyla tak příjemná jako obvykle a doktor ani neodpověděl (věděli jste, že domácí glukometr může mít odchylku až 2 body?? Tudíž mi to příjde často jako značně zbytečná aktivita).


Abychom to aspoň zakončili v pozitivní vlně. Tyto zkušenosti mně vedou k tomu, že pro příště aspoň vím. Vím, že se mám držet svého instinktu. Vím, že přístě mám testování vynechat a i když je zle, tak se to snažit překonat a více se hýbat (což už s jedním potomkem doma bude asi lehce proveditelné). 

Co Vaše zkušenosti s oGTT? Měla jsem jen smůlu na doktory nebo máte podobné zkušenosti?