BLOGMAS 25/2020 Den před Vánoci

A je to tady! Občas si den před Vánoci příjdu jako dítě, opravdu. Těším se, Vánoce skutečně zbožňuju. Ale nepřichází to samo od sebe. Každý rok se s manželem usilovně snažíme, abychom si svátky užili bez stresu. Prosinec je často brán moc vážně, protože musí být upečeno, musí být uklizeno, musí být nakoupeno, prostě vše musí být. Opak je pravdou. Jediné co je potřeba je klid a čas s rodinou. A na to se právě těším nejvíc. 

Den před Vánoci je u nás ve znamení zdobení stromečku, přípravy salátu (i když salátu od mamky nikdy neřeknu ne), ryb a řízečků. A většinou už začínáme nějakým filmem. Loňské Vánoce byly trošku jiné. U Štedrovečerní večeře (kterou jsem měla v posteli) jsem kojila .. ale zase jsme měli opravdu večeři ve třech. Bylo to vše nové, náročné a zároveň vzrušující, že už je tu s námi a náš život nabrat jiný směr.

Říká se, že cesta je cíl. Naprosto to vystihuje období Vánoc. Jak se všechno chystá, jak se těšíme na Ježíška, jak pečeme a vymýšlíme, jak bychom mohli ostatní potěšit. Těšíme se, jak se všichni sejdeme a projdeme si ten rok, protože zase tak strašně utekl.

Užijte si Vánoce, obejměte své blízké a řekněte si, že se máte rádi. Lepší dárek nikdo asi nedostane. Buďte co nejvíce offline a po svátcích se tu zase potkáme.

Mějte se krásně vánočně

Zuza